Jak jsem stavěl model Scharnhorsta
Po mnoha letech jsem se vrátil k modelařině. Z dřívějších dob se mi zachovaly trochu zašlé modely lodí Scheveningen SCH 3 a tři plachetnice. Bylo možné je pro začátek zrekonstruovat na současný standard, ale mě zlákala stavba modelu bitevní lodi/ křižníku Scharnhorst v měřítku 1: 100, jehož ne nejlepší plánek jsem dostal před několika lety. Jeho délka je 2310 mm a šířka 300 mm, ale protože plánek neobsahoval řadu údajů a detailů,bylo nutné je před stavbou alespoň částečně doplnit,např. z knihy Válečné lodě IV(data),nebo z Internetu(detaily a kamufláž). I když jsem získal z Internetu také řadu fotografií,není model maketou,nebylo to mým cílem a podle získaných údajů a plánku to nebylo ani možné.Dodržel jsem základní míry,tvar a rozmístění nástaveb,počet šroubů a pod.,detaily a zbytek výstroje jsem zatím neinstaloval,nebo jsou zhotoveny jen podle několika málo fotografií skutečných lodí Scharnhorst a Gneisenau.
Stavba trupu mohla začít až po získání dostatečně dlouhé stavební desky zhotovením kýlu, vytvarovaného z profilu Jackel 20/20 a 20/40 mm, který jsem po jeho dokončení odlehčil otvory po celé délce kýlu, jehož součástí byl i příďový oblouk. Tvarově složitější zadní část kýlu jsem vyrobil z překližky o síle 20 mm a plynule napojil na kovový profil Jackel.
Další postup stavby trupu byl vcelku klasický, tzn. narýsování středové osy lodi, na ni kolmo umístěné přepážky a jejich vypodložení v místech budoucího prohnutí paluby. Zde jsem řešil další nedokonalost plánku. Přepážky byly tvarově nepřesné, tomu se však dalo předejít, kdybych dodržel správný postup měření a stavby lodního trupu, např. podle článku v RCR č. 12/2002, takto jsem musel téměř všechny upravovat, aby výsledná linie trupu byla plynulá. Přepážky byly zhotoveny z překližky o síle 10 mm, samozřejmě odlehčeny, tak vznikl tvar uzavřeného U.Palubní část přepážek jsem později odřízl,některé jsem ale ponechal jako výztuhy trupu. Přepážky jsem začistil a zkosil tak aby budoucí obšívka zhotovená z 1,5 mm balzy dosedala co největší plochou.Tu jsem lepil střídavě z obou stran trupu lepidlem UHU-Hard. Před laminováním jsem do trupu zabudoval pouzdra pro tři hřídele a dvě kormidla. Takto vzniklý trup jsem laminoval dvěma, někde třemi vrstvami skelné tkaniny napuštěné vynikající pryskyřicí neznámého typu od místního profesionála. Vnitřek trupu jsem v některých místech také zesílil laminováním a poté několikrát natřel epoxidovým lakem. Pak následovalo broušení, vyrovnávání,natírání,opět broušení,…. .
Laminoval jsem poprvé, dnes bych dělal leccos jinak, ale nakonec jsem ho dokončil v dodatečné kvalitě. Všechny nátěry jsem dělal pouze štětcem,dovedu si představit dokonalejší povrch než jakého jsem po velkém úsilí dosáhl,ale měl jsem použitelný trup,včetně naznačeného pancéřování ! Pro vybarvení trupu a později i nástaveb jsem použil kamufláž z jara 1942. Poté jsem po celém obvodu paluby nalepil výztuhy 10x10 mm z polotvrdého dřeva, čímž se trup výrazně zpevnil. Výztuhy jsem zapustil 6 mm pod horní hranu trupu, abych mohl vložit do trupu palubu zhotovenou z překližky o síle 4 mm, polepené lištami 2x3 mm. Palubu jsem rozdělil na tři sekce, tak abych v případě potřeby mohl odšroubovat jen její část, nebo ani to ne,neboť nástavby lze sejmout a pod nimi jsou v palubách vytvořeny manipulační otvory. Palubu jsem ponechal v barvě dřeva a natřel opět dvěma vrstvami epoxidového laku.
Nástavby jsou zhotoveny z překližky z bedýnek na ovoce, dřevěných hranolů (komínové těleso), dřevěné kulatiny(velké hlavně a stožáry),něco z balzy nebo solidní překližky (hlavní dělové věže). Menší dělové věže jsou z plného dřeva s kovovými hlavněmi. Nejmenší ráže a kulomety zatím nemám.
Na lodích této velikosti byla spousta výstroje (lana,vědra,sudy,hadice,čluny žebříky, atd.),které však na plánku převážně nebyly. Pokud jsou instalovány, zhotovil jsem je dle fotografií, nebo použil to,co se dá sehnat běžně na trhu i když některé v jiném měřítku (část záchranných člunů,záchranné kruhy,barely,reflektory,klaksony apod.). Kotvy jsou odlity z olova, jejich navijáky nejsou funkční. Hlavní dělové věže jsou otočné, časem snad dojde i na funkční střelbu. Instaloval jsem i vodní čerpadlo z ostřikovače ze Š 120, napojené na drenážní potrubí na dně lodi a celek možná ještě upravím pro ukázku manévru „poškození trupu“.
Pohon lodi tvoří dvojice gelových Pb akumulátorů 12V/7A,obousměrný regulátor BEL32A, 12V motor z ventilátoru osobního automobilu. Převod na tři hřídele je vytvořen z kladek ze stavebnice Merkur a „O“ kroužků, lodní šrouby Graupner, průměr 50 mm. K ovládání kormidel je zabudováno 4 kg servo Hitec, příjmač i vysílač ze soupravy Hitec Laser 4(40 MHz). Stavba mi trvala 4 roky,ale jen nepravidelné práce.
První plavbu absolvoval model v létě 2006, dost velký problém je doprava modelu k vodě, ale jízda modelu je velmi realistická, paluba nízko nad vodou,vypadá jako na dobových snímcích, je to ale těžká váha a musí se s ní při jízdě počítat! Dovažoval jsem asi 27 kilogramy zátěže, celková hmotnost je okolo 34 kg! Vytrvalost je nad 1 hodinu, déle jsem nejezdil. Model je vhodný pro rekreační ježdění, ukázky manévrů ve skupině nebo pro soutěže bez hodnocení stavby.
Nyní jsem (pod dojmem článků na adrese www. MONAKO) vybavil model i pro ukázky „tug towingu“(vybavení úvazníky,zesílení přídě a zádi),ale v okolí nevím o remorkéru,takže,kdyby někdo chtěl … .
Seznampavel